Demokracie neexistuje aneb paranormál ekonomického systému
Co je to demokracie?
Demokracie je vláda lidu, dělí se na přímou (občanská iniciativa) a zastupitelskou – volený zástupce, který prosazuje zájmy svých voličů/spoluobčanů. Pro existenci demokracie je zapotřebí rovnost možností, výběru, příležitostí a práv. Prostředkem k moci jsou penízem. Kdo má peníze, toho nezajímají zákony a může podplácet, proto platí vzorec: čím více korupce, tím méně demokracie. Pokud politici nehájí zájmy svých voličů, ale těch, co jim zaplatili kampaň (obvykle soukromí subjekt), pak demokracie silně pokulhává. Demokraticky smýšlející lidé vědí, že každý člověk je individuální osobností – čili je neslučitelná s rasismem, nacismem a jinými ultrapravicovými směry. Rovnost práv, možností a výběru nutně znamená, že musí být vyrovnané bohatství. Bohužel dnešní kapitalistický systém vytváří čím dál tím větší nerovnost. Paradoxně přesně tohle řešila komunistická ideologie = socialismus. Pokud by všechno patřilo všem, pak by si logicky všichni byli rovni – základna ideologii je stejná a každý režim hlásá svobodu, ale vždy tu budou lidé, kteří si budou rovnější než ti ostatní. Ve skutečnosti rovnost všem je jen čirou utopií. V komunismu se peníze kumulovali ve státním sektoru, dnes v soukromém sektoru u podnikatelů. Aby mohl vládnout lid, tak musí společnost uvažovat objektivně, ne jít za reklamami těch politiků, co dali nejvíce peněz do své volební kampaně – očividně je většina lidí ovcemi… Skoro každý politik přichází s mottem, jak bude bojovat proti korupci, přitom kdyby nebyl zkorumpován, tak by se do vysoké politiky ani nedostal. Je to jen divadlo pro lidi, kdy si politici prohodí židle, nadávají na své předchůdce a přitom dělají to stejné – a proč ne? Za čtyři roky už tam bude zase někdo jiný. Dobrou otázkou také je, o čem všem může rozhodovat většina, pokud se většina nezajímá o politiku, tak jak mohou existovat přímé volby prezidenta? Lidé musí být k dané věci kompetentní. Je dokázané, že dav větší něž dvě stovky lidí uvažuje automaticky iracionálně, podléhá davové euforii i davovému šílenství… Obávám se, že v dnešní době není naše společnost slučitelná s demokracií. A existuje nebo existovala vůbec demokracie? Světu vládne ten, kdo má peníze a je úplně jedno, jaký je politický režim. Skutečně si myslíte, že ty lidi nahoře zajímá, že kdesi na konci světa nemají svobodné volby? Co je to boj za demokracii ze strany těchto vysokých lidí pokládající se za polobohy? „Lidé jsou pouze dělnická třída, která nám staví baráky a každého dělníka nahradí jiný dělník“ Pojem demokracie je prázdné slovo, s „bojem za demokracii“ přichází kapitalismus „na cizím území mohu postavit své firmy“, neoliberalismus (centrální bankovnictví oddělené od státu) – zmezinárodnění banky, nemluvě o tom, která společnost ukořistí kolik ropy, které stavení společnosti začnou stavět, kolik se vydělá na posílání zbraní, na humanitární pomoci, která jede samozřejmě na dluh. Válka je opravdu velký byznys jak řešit skomírající ekonomiku, nebo si aspoň přilepšit. Čím více se obchoduje s komoditami v dané měně, tím více nabývá měna hodnoty. Co vytváří největší nerovnost? Kde je hlavní příčina? Odpovědi jsou dvě, lidské ego, ve kterém převáží více sobectví než solidarity „každý člověk je zkorumpovatelný“ (viz Velmoci a lidské ego) a… způsob vytváření peněz.
Otázkou, co jsou to vlastně peníze jsem se zaobírala dost dlouho na to, abych došla k závěru, že, efektivita ekonomiky spočívá v totální antihumanitě. Ve fiat systému jsou peníze dluhem – peníze = dluh – když splatíme veškerý dluh, nebudou existovat peníze – zní to šíleně? Ale skutečně tomu tak je, dokonce je to ještě horší: peníze + úrok = nesplatitelný dluh – vždy bude dluh větší než peněz v oběhu. Jsou-li peníze dluhem, tak jak mohou mít hodnotu? Jak je možné, že si za ně mohu něco koupit? Na akciových trzích se obchoduje s dluhopisy = národní dluhy. Jak mohou mít dluhopisy hodnotu, když jsou dluhem? Můžu rozprodat své státní dluhy v podobě dluhopisů a tím se oddlužit – není to podvod? Vykupujeme prosperitu, abychom si mohli užívat dnes, ale tím vrháme nové generace do nutnosti splácet úroky z dluhopisů, z dluhu, který nevytvořili = vytváří se tím legální dluhové otroctví – o vystavění dluhopisu rozhoduje vláda (i o fiat měně = měna s nuceným oběhem), aby si politici mohli zaplatit svou volební kampaň a kdo se ptá nás? Tohle je demokracie? Ačkoli žijeme v nekryté ekonomice, tak přesto je ekonomika „krytá“. Pokusím se to zjednodušeně vysvětlit:
Tvorba peněz
1) vláda vystaví dluhopis (směnka) – tím se navýší náš národní dluh
2) státní pokladna prodá dluhopisy národní bance a ta centrální bance (ECB, Fed), centrální banka vydá šek, který dá národní bance – zde vzniká měna. V centrální bance se hromadí dluhopisy a ve státní pokladně měna. Státní pokladna uloží měny do jednotlivých státních sektorů
3) vláda utratí měnu za veřejné budovy , sociální programy a války. Zaměstnanci uloží svůj plat do bank
4) komerční banky vytvoří další směnky prostřednictvím „bankovnictví částečných rezerv“, kdy vezmou % kousek z každého v kladu a půjčí ho dál – ve skutečnosti nepůjčí, ale násobí měnu určitou konstantou (nikdy vám banka neřekne, že vám nemůže půjčit, protože peníze dala někomu jinému – oni peníze vytvářejí), tento cyklus vkládání a půjčování a ukradnutí kousku vkladu se neustále opakuje a díky tomu se navyšuje množství měny v oběhu. Centrální banky podkládají peníze dluhopisem, komerční banky podkládají peníze z již vytvořených peněz z dluhu, čili jsou méně kryté a jejich reálná hodnota klesá, čím více měny v oběhu, tím větší inflace (růst cen)
5) my pracujeme, náš plat se zdaní - daň z příjmu fyzických osob, která se odvádí finančnímu úřadu a ten dá daně do státního rozpočtu/statní pokladny a ta může splácet jistinu plus úrok z dluhopisů, které nakoupila centrální banka výměnou za šek, který je často nekrytý (!), což způsobuje neustálé bohatnutí bankéřů a posouvání střední třídy do nižší třídy společnosti
6) klam dluhového stropu: systém je navržen tak, aby vyžadoval neustálý růst hladiny dluhu – nakonec se to musí zhroutit (Ponziho schéma = nic neroste věčně). Potřebujeme stále zadlužovat státy, aby vydávaly dluhopisy, jinak nemohou vznikat nové peníze
7) akcionáři si vezmou svůj podíl – někteří lidé si kupují zboží před inflací (!) a půjčují peníze bez úroku (!), banky vydělávají na prodeji našeho národního dluhu (nechme peníze, aby vydělávali za nás) – vydělávají pokaždé, když centrální banka vyplatí úroky z rezerv, jež jsou v ní uloženy a také vyplatí % dividendu jakýmsi záhadným vlastníkům, většina lidí je toho názoru, že jsou to určité soukromé centrální banky (Fed vyplácí 6% dividenda).
Dividendu = peněžité splnění vyplacené akcionářům podle rozhodnutí nejvyššího orgánu právnické osoby.
Už jste si někdy položili otázku, jak je možné, že jsou bankéři čím dál tím bohatší a že např. V USA prakticky všechny pojišťovny vlastní Fed? Celkem důležitou věcí v tomto procesu je, kolika procentuální fiat měnu vytváří CB, čím vyšší, tím menší reálná hodnota peněz a každá banka má svoje pravidla (= nerovnost pravidel). Když pochopíme, že dluhový strop neexistuje, tak kolik můžeme vytvořit peněz? Je to jako v té pohádce „oslíčku otřes se“ - vždy budou peníze na půjčování. Tento způsob vytváření peněz vytváří čím dál tím větší propast mezi bohatými a chudými. Z výzkumů vychází, že tam kde je vyrovnané bohatství, tam je i menší kriminalita a méně nemocí... Jenom díky tomuto systému vytváření peněz třetina lidstva umírá hlady a 7% lidí vlastní 90% veškerého bohatství. Je absurdní tvrdit chudým Afričanům, že máme demokracii a všichni lidé jsou si rovni, když oni umírají hlady a my máme v průměru na jednu rodinu jedno auto.
Nejbohatší lidé světa buďto drží peníze v bankách, nebo je investují do neproduktivních věcí – mimo reálnou ekonomiku. Už to uvědomení, že peníze řídí svět – mohou se investovat do výzkumu, ale i do válek (barevné revoluce) je fascinující. Škoda, že na zisku roste závislost, že si bohatí neuvědomují své bohatství a obvykle jsou tvrdými egoisty, kterým chybí sociální vcítění. Představa těch lidí nahoře je zcela jasná – chtějí co nejlevnější pracovní sílu, aby mohli být ještě bohatší/mocnější. Vlastně nemusíme chodit tak vysoko – čím méně mají zaměstnanci, tím více má zaměstnavatel.
Vládě nikdy nebude vyhovovat demokracie, protože jim lid bere moc. I když přestane demokracie existovat , musíme se tvářit, že stále existuje. Není paradoxem, že každý politický režim hlásá svobodu? Je to takové oblbování národa.
Další šíleností tohoto systému je HDP (hrubý domácí produkt), které je založené na spotřebě nikoli na udržitelnosti. Čím více jsme konzumní společností, čím více se věci porouchávají – a znova nakupují, tím více roste HDP. Nejvíce roste státní HDP při čistém exportu – posílání zboží, kdy máte malou, případně žádnou konkurenci. Nejefektivnější jsou války mimo kontinent, kdy investujeme obrovské částky do vojenského průmyslu.
V roce 1928 krachla New Yorská burza (v roce 2008 finanční krizi způsobily finanční deriváty – opět akciový trh), to zapříčinilo velkou ekonomicko-hospodářskou krizi (černý pátek) a Američané žili v totální chudobě a do 2. svět. války. Když vypukla v Evropě válka, tak Američané měli čistý export, Jejich HDP vzrostlo a s tím i životní úroveň USA. Lidé v době krize uvažují iracionálně, protože mají strach z budoucnosti a do vlády se dostávají lidé, kteří by se tam za normálních okolností nedostali. Lidé začnou věřit politikům, kteří slibují ráj na Zemi (Hitler dal lidem práci a tím se stal zachráncem).
Na konci 19. a začátkem 20. století byl největším zájmem vědců obor genetiky (genetické inženýrství) a velice populární sociální darwinismus, který popisoval, že určité rasy lidí jsou geneticky nadřazené. Hitler pouze aplikoval evoluci do praxe – silnější má přežít a vyšší rasy se nesmí míchat s nižšími „divochy“, jinak celé lidstvo zdegeneruje, a proto je zapotřebí určité rasy eliminovat. Hitler si pod nižšími rasami představoval Židy, Slovany, Romy, homosexuály (neuznávají tradiční hodnoty rodiny), domorodce, Afričany, psychicky a mentálně postižené lidi atd. Dnes také existuje sociální darwinismus, ale ne v politické ideologii (i když globálně nacizmus a fašismus roste – nedokážeme se poučit z historie), ale v tržní ekonomice. Globální kapitalismus = silnější vyhrává, velké firmy jako dravé šelmy pohlcují ty malé, s rostoucí zónou volného obchodu nedokáží střední a malí podnikatelé čelit velkým firmám a to přispívá k tomu, že krachuje česká výroba a záměrné tunelování firem akorát přilívá olej do ohně. Závod ke dnu
Nadnárodní firmy skrze humanitární pomoc vrhnou stát do nesplatitelného dluhu, vykácí v daném státě lesy, odvezou levně nerostné bohatství a to, za pomoci zkorumpované vlády. Pak jim postaví továrnu, aby pracovali na dva dolary za den. Obyčejní občané nemají nic z prodeje ropy. Čím více je státní sektor zkorumpován, tím více mizí peněz a tak se začne „odřezávat“ na veřejném sektoru (školství, zdravotnictví, důchody) – občanům se nalhává, že je to kvůli úsporám, ve skutečnosti peníze úplně chybí a není odkud brát. V momentě, kdy lidé ztrácí sociální jistoty, automaticky přejde společnost do extremismu. Lidé pochopí, že čím menší má stát moc, tím méně je peněz pro veřejný sektor, díky tomu dochází k radikalizaci společnosti. Lidé, kteří ztratí sociální jistoty, podléhají strachu (o budoucnost) a nenávisti, čím více lidé podléhají emocím, tím více jsou zmanipulovatelní a přestávají přemýšlet racionálně - přistupují na podmínky, které jsou pro ně ve skutečnosti nevýhodné a omezují svobodu = léčba šokem → volí si do vlády nacisty, fašisty, náboženské fanatiky. Hlavní příčina terorismu není v náboženství, ale v sociální a ekonomické nerovnosti.
Když si shrneme, jak se nadnárodní korporace z vyspělých zemí chovají k zemím rozvojovým, pak zjistíme, že je dnes nejvíce otroctví a vykořisťování než tomu bylo kdykoliv v historii. Přesto se to bereme jako zcela normální legální obchodování a lidé to nevidí nebo nechtějí vidět – vždyť venku svítí sluníčko, můžu si koupit, co chci, mám co jíst a kde spát, nás se to přeci netýká… Raději dál budeme žít svým konzumním způsobem života a zaplavíme se zábavním průmyslem. Co mě je po tom, že třetina lidstva umírá hlady a žije na odpadcích, je to stejné jako pohled na bezdomovce – je to zkrátka osud, tak proč bychom měli něco měnit? Koneckonců sám sociální darwinismus učí, že v evoluci musí vyhrát ten nejsilnější, za to přeci nemohou lidé, ale sama příroda to tak určila. Člověk se velice rád zbavuje své odpovědnosti.
Když se hlouběji zamyslím nad demokracií, tak docházím k závěru, že je více slučitelná se socialismem než s kapitalismem.